angrest ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovaniAngrešt (srstka angrešt, srstka obecná - latinsky ribes uva-crispa) je velice chutné ovoce. Pokud si vybereme tu správnou odrůdu, tak dokonce i sladké. Při dobrých podmínkách jsou rostlinky neuvěřitelně úrodné, takže úplně stačí jeden stromek nebo keř na celou rodinu. Nejlepší je čerstvý, obíraný rovnou ze stromku, ale dá se zpracovávat i na kompoty, marmelády a džemy (ty se nemusí ani moc zahušťovat, protože angrešt má tolik pektinu, že si vystačí sám), mohou se z něj dělat i náplně do buchet a koláčů, nejlépe v kombinaci s tvarohem.

 


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • zácpa
  • zlepšuje stav cév
  • ateroskleróza cév, zvápenatění tepen
  • vysoký tlak krve
  • působí pozitivně na ledviny
  • detoxikace organismu (očista těla)
  • ledvinové kameny, ledvinový písek
  • močové kameny, močový písek

Léčivé účinky:

Angrešt je bohatou zásobárnou vitamínů a minerálních látek, obsahuje vitamín C, E, B1-B6, provitamín A, vápník, fosfor, zinek, měd, hořčík, křemík, poměrně hodně železa. Je vynikajícím nenávykovým prostředkem na akutní i chronickou zácpu, posiluje cévy a čistí je od cholesterických usazenin, mírně snižuje krevní tlak. Zlepšuje i metabolismus tuků v těle, zamezuje jejich nadměrnému ukládání, zároveň i detoxikuje ledviny a trávicí trakt včetně střev, proto je mimořádně vhodný k očistným kúrám při obezitě nebo na celkové pročištění těla. Pokud vydržíme s kúrou po 3-4 týdny, můžeme se dokonce zbavit i ledvinových a močových kaménků.

Angrešt obsahuje hodně pektinu, který zalepuje odstředivky, proto je možné ho odšťavit pouze na šnekových přístrojích, ze kterých se obecně získává daleko kvalitnější a chutnější šťáva. Při očistné kúře pijeme ráno nalačno 200 - 300 ml šťávy, snídáme až nejméně půl hodiny poté. Při rozpouštění ledvinových kaménků je lepší 300 ml rozdělit do dvou denních dávek, 150 ml vypijeme ráno, 150 ml odpoledne.

 


Pokud si angrešt zamilujeme nebo ho budeme používat k důkladné každoroční jarní očistě, doporučuji vysadit 3 stromky, které i zrají postupně od začátku do konce července. V tom případě je můžeme zasadit do skupiny k sobě a místo mezi nimi využít pro pěstování brambor v trávě, nebo kolem zasázet některé bylinky.

 

Pěstování:

Angrešty můžeme pěstovat jako stromky nebo keře (mimochodem ty stromky jsou česká záležitost, byly poprvé vyšlechtěny právě u nás). Stromky jsou určitě výhodnější, protože se snáze sklízejí, zaberou méně místa a bývají odolnější proti chorobám. 

Angrešt je náročný na polohu, nesnáší celodenní sluneční úpal, dobře se mu daří spíš v polostínu (ranní a večerní sluníčko, přes poledne stín). Kořeny jsou rozprostřené mělce pod povrchem, jsou citlivé na vysychání půdy, proto je u angreštu velmi důležitá nastýlka (mulčování), nejlépe posekanou trávou, kterou můžeme prohodit i lesní hrabankou nebo listy leuzey a kostivalu. Během vegetace můžeme přihnojovat jíchou, nejlépe kostivalovou, není to ale nezbytně nutné, pokud používáme nastýlku a každé jaro přidáme trochu kompostu, hnojit nemusíme prakticky vůbec.

Stromky nebo keře můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim, podzimní výsadba je určitě lepší, protože rostlinky stačí ještě zakořenit a hned od časného jara začnou růst a čerpat živiny z půdy. Na výsadbu připravíme jámu, do které uložíme silnější vrstvu posekané trávy, zbytek doplníme kompostem. Hned při výsadbě ke stromku umístíme oporu, která vede až pod korunku a bude ji přidržovat ve vzpřímené poloze. Pokud se v létě stromek obsype mnoha velkými plody, mohla by se korunka bez opory i odlomit. Samostatnou kapitolou je stříhání. Uvádí se, že stromky i keře je třeba zastříhnout hned po výsadbě, poté první jaro odstřihnout všechny pruty až na 5 nejsilnějších a dále zakracovat a vyřezávat (zmlazovat) každé jaro. Bez řezu se prý rostlinky dříve vyčerpají, zestárnou.

Další informace o pěstování rybízu a angreštu zde.

 

Vhodní sousedé pro angrešt:

Jako ochranu proti nemocem pěstujeme pod stromky nebo v blízkosti keřů kopretinu řimbabu, saturejku nebo jakékoli druhy pelyňků
- pelyněk pravý, pontský, Černobýl, brotan, estragon. Angrešt se obvykle pěstuje ve společenství rybízů, protože mají podobné
nároky na půdu.

 

Nevhodní sousedé:

Obvykle se nepěstuje na zeleninových záhoncích, mezi stromy je vhodný prakticky kamkoli, kde má vhodné podmínky. Neznám žádné nevhodné sousedy.

 

Škůdci a nemoci angreštu:

Největším problémem u angreštu je americké padlí, houbová choroba, která se projevuje bílou plísní na listech, později bílými až hnědými skvrnami na plodech. Další nemocí je antraknóza angreštu, projevuje se odumíráním listů, u kterých se nejprve objeví žlutozelené skvrny, později listy hnědnou a opadávají. Stromky i keře mohou napadnout také mšice srstkové, poznáme je podle pokroucených listů.

Na padlí bychom měli myslet už při výsadbě. Napadá častěji keře než stromky (daří se mu jako všem houbám především ve vlhku a teple, stromky mají vzdušnější korunku), proto bychom měli zvolit stromkovou odrůdu vyšlechtěnou speciálně s rezistencí (odolností) proti padlí. Pokud přeci jen stromek napadne, musíme listy nebo i celé větvičky odstřihnout a ihned spálit, aby se nemoc nemohla přenést dál. Totéž platí i u antraknózy. Po odstranění listů a větviček ihned provádíme postřik z kopretiny řimbaby a přesličky, řimbabu aplikujeme v podvečer nebo za zamračeného dne,
působí i proti mšicím. Přesličkou stříkáme za slunného počasí, kdy působí mnohem razantněji. Nejlepší ochranou proti nemocem je ale vhodné stanoviště a celoroční péče. Jako prevenci proti mšicím můžeme do trávy k mulčování přidat čerstvé listy leuzey nebo kostivalu, v okolí stromků
na ochranu proti nemocem bylinky - řimbabu, saturejku, pelyňky.

 

Zdroj: Léčivá zahrada, Ivana Tischlerová