boruvky brusnice boruvka ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovaniBorůvka (brusnice borůvka - latinsky Vaccinium vitis-idaea ☼ Rhodococcum vitis-idaea) je oblíbené letní ovoce, které si může každý s dostatkem času a trpělivosti nasbírat v lese, popřípadě koupit na trhu od pilnějších sběračů. Doma si lesní borůvky asi nevypěstujeme, ale můžeme si pořídit vyšlechtěné velkoplodé keře prodávané především pod názvem „kanadská borůvka". Chuťově jsou skoro stejné jako ty lesní, léčivé účinky plodů jsou také stejné, jenom listy se k léčení nehodí, na ty budeme muset přeci jenom do lesa.


Účinky rostliny:

V kuchyni se borůvky zpracovávají na šťávy, kompoty nebo marmelády, nejoblíbenější jsou však borůvkové knedlíky nebo koláče.

Velkoplodé keřovité borůvky dozrávají postupně během měsíce, můžeme si pořídit i více odrůd od ranných do pozdních a tak prodloužit dobu sklizně. Keře začínají plodit třetím rokem, od šestého roku dávají plnou úrodu, z jednoho keříku můžeme sklidit až 6 kg plodů. Jsou samosprašné, takže stačí jeden keř, více rostlin ale zajistí lepší opylení a tím i vyšší úrodu.

 

Léčivé účinky borůvek

Čerstvé plody obsahují spoustu vitamínů a minerálních látek, především vitamín C, B2, B5, B6, provitamín A, železo, hořčík, vápník, mangan, měď, chrom a zinek.

Jsou výborné pro posílení zraku, zlepšují noční vidění, zostřují zrak a zlepšují prokrvení sítnice, proto se doporučují jako prevence u nemocí, kde jsou poruchy sítnice častou komplikací (kardiovaskulární nemoci, cukrovka), ale pomohou samozřejmě i při slábnoucím zraku nebo šerosleposti.

Plody také snižují cholesterol, zlepšují pevnost a pružnost cév, jsou tedy i vhodným doplňkem stravy při ateroskleróze, křečových
žilách nebo žilní nedostatečnosti dolních končetin, ale i prevencí proti infarktu nebo mozkové mrtvici. Vysoké množství antioxidantů vychytává v těle volné radikály a tím vlastně zpomaluje stárnutí buněk a zároveň preventivně působí i proti rakovině a dalším civilizačním nemocem. Borůvková šťáva je výborná k hydrataci při chřipce a nachlazení, protože poskytuje nejen tekutiny, ale i výživu a zároveň snižuje horečku. Sušené plody jsou vynikajícím léčivem na akutní i chronický průjem, čaj ze sušených plodů je vhodný k dennímu pití při zánětech střev (dráždivý tračník, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc).

Listy se používají do směsí proti cukrovce, musí být ale z „divokých", lesních plodů, nikoli pěstovaných vyšlechtěných keřů. Sbírají se před květem rostliny a potom v době, kdy rostlina ztratí plody (jsou otrhány nebo opadají). V této době listy sbíráme ale jen než začnou žloutnout a opadávat. Pak jsou již zoxidované a neúčinné.

Necháme je zavadnout jeden den na slunci, poté dosoušíme ve stínu. Plody necháme zavadnout na slunci a dosoušíme umělým teplem (v sušičce, na topení, v otevřené troubě). Teplota při sušení nesmí přesáhnout 40°C. Nálev z listu (borůvčí) - polévkovou lžíci zalijeme 1/4 1 vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat, pijeme 3x denně při cukrovce.

Na průjem - při akutním průjmu sníme polévkovou lžíci plodů, opakujeme každou hodinu až do vymizení problémů. 

Odvar z plodů - polévkovou lžíci plodů zalijeme 1/4 1 vody, vaříme i 20 minut, necháme vyluhovat do zchladnutí, scedíme. Pijeme 3x denně při chronickém průjmu nebo zánětu střev.

Tinktura z borůvky - 100 g čerstvých plodů zalijeme 1/2 1 vodky, necháme 2 týdny vyluhovat, slijeme, plody vymačkáme. Užíváme jednou
denně před obědem na posílení cév, při vysokém cholesterolu, nedokrvování dolních končetin, jako prevenci infarktu a srdeční ischémie.

 

Pěstování borůvky

Borůvky jsou trochu náročnější na pěstování a často se jim na zahradách nedaří - špatně rostou, osychají, málo plodí. Bývá to obvykle špatnou kvalitou půdy a nedostatečnou vlhkostí. Na rozdíl od téměř všech ostatních rostlin vyžaduje borůvka půdu kyselou, stejnou jako na svém přirozeném lesním stanovišti. Před výsadbou vyhloubíme jámu půl metru do hloubky a nejméně metr v průměru a celou ji naplníme rašelinou. Pokud chceme mít jistotu, že se rostlince bude dařit a jsme ochotní investovat pár korun, můžeme těsně před výsadbou kořeny namočit do roztoku mykorhizních
hub (přípravky lze zakoupit na internetu). Houby žijí v symbióze s kořeny borůvky a dodávají jí dostatek živin ke zdravému růstu. Není to ale nezbytně nutné, pouze to spolu se správnou půdou a ošetřením během vegetace zajistí stoprocentní zdraví a vitalitu rostlinky.

Dalším problémem bývá zálivka. Borůvka vyžaduje vlhkou půdu, ale nikoli přemokřenou. Roste na sluníčku i v polostínu, na sluníčku dříve a více plodí, plody jsou i chutnější, zato více vysychá půda. Řešení je jednoduché - opět starý známý mulč. Tentokrát ale k mulčování používáme méně posekané trávy, více suchého jehličí (borovice, jedle, modřín), vše můžeme překrýt vrstvou mulčovací kůry. Můžeme použít i samotnou kůru, borůvce nevadí, jenom se déle rozkládá a neposkytne jí tolik živin jako když uděláme směs. V době, kdy rostlinka plodí (od nasazení plodů až po sklizeň) potřebuje hodně vláhy. Při běžném počasí zalévat nemusíme, proti vysychání chrání vrstva mulče. Při velkých a dlouhotrvajících parnech bychom měli, jinak budou plody malé a ne příliš chutné. K zalévání používáme pouze odstátou vodu, nebo ještě lépe dešťovou. Voda z vodovodu (z hadice) není vhodná, protože borůvka nesnáší chlór.

Při dodržování výše uvedených pravidel se hnojit nemusí vůbec, pouze na jaře nepohrdne přídavkem čerstvé rašeliny. Pokud to považujeme za vhodné, můžeme hnojit jíchou z přesličky. Ostatní jíchy jí moc nechutnají, protože nesnáší vápník a např. v kopřivovém výluhu je vápníku docela dost. Sice by asi neuškodil, ale ani neprospěl. Stříhat se také nemusí, stačí odstraňovat suché větvičky.

 

Vhodní sousedé:

Borůvky mají rády vlhko a kyselou půdu, proto se mohou pěstovat i v okrasné části zahrady spolu s azalkami a rododendrony. Pod keře se nevysazují žádné bylinky, borůvka má velmi mělce posazené kořeny a nesnáší žádnou konkurenci. Z téhož důvodu nesmíme okolo ani rýt, plevel (který jí také vadí) vytrháváme opatrně, bez použití jakýchkoli nástrojů.

Škůdci a nemoci:

Obvykle nemocemi netrpí, v extrémně vlhkém roce ji může napadnout plíseň šedá, proti které pomáhá postřik z přesličky. Největší problém je asi se sběrem plodů - uzrávají postupně a velice chutnají ptákům, proto je třeba ptáky buď plašit pomocí pásků z alobalu nebo CD disků zavěšených na keři a nebo rovnou přikrýt bílou netkanou textilií celý keř, aby sluníčko k plodům mohlo, ale ptáci ne.

Jak se borůvkám jinak říká - alternativní názvy:

Borůvka černá ☼ Barůvka ☼ Borovčí ☼ Borůvčí ☼ Boruvnice ☼ Černá jahoda ☼ Černé jahody ☼ Černice ☼ Čičoretka ☼ Hafera ☼ Myrhová jahoda ☼ Myrtovka ☼ Rostlinný inzulín ☼ Žáví