Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.

denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 

Z tohoto hlediska je zvláště nebezpečná máta peprná, jejíž mentol při delší aplikaci působí otupení vnímavosti nejen proti ní samé, ale proti slabým vjemům vůbec - takže léčivky pak nezabírají vůbec nebo jen omezeně.

Pokud tedy pijeme bylinné čaje jako zdravotní a léčebný nápoj, raději jej nebudeme popíjet dlouhodobě. Základní bylinná kúra je šestitýdenní. Pokud čaje zabírají, a nemoc po šesti týdnech ještě není udolána, jeví se vhodné kúru opakovat v nezměněné podobě. Pokud je nutno v léčbě pokračovat i po 12 týdnech, lze doporučit obměnu terapeutických prostředků. 

Jen ojediněle si léčivé čaje zachovávají svou účinnost i při dlouhodobém podávání, delším, než 12 týdnů. Vhodnou bylinou pro takové podávání je např. vřes, šípky, řepík, ale kupodivu také třeba dobromysl nebo meduňka lékařská. Naproti tomu některé byliny mohou při dlouhém podávání v organismu nejen vybudovat necitlivost vůči sobě samé, ale přímo uškodí. Příkladem budiž třeba kopřiva. Ta obsahuje celkem škodlivou kyselinu šťavelovou, která se při krátkém podávání nijak neuplatňuje, ale při podávání dlouhodobém mohou vznikat šťavelanové kaménky v ledvinách, případně i jiné nepříjemnosti.

Hlavní byliny nevhodné pro denní či dlouhodobé užívání:

  • kopřiva
  • heřmánek
  • mydlice
  • šišák
  • rebarbora
  • jehlice 
  • lékořice
  • plicník
  • pilát
  • pelyněk. 

 

Trochu jinak bude stát otázka, pokud budeme chtít pít bylinkové čaje jako potravní nápoj, třeba jako náhražku pravého ruského čaje. V tomto případě dáváme přednost tzv. indiferentním drogám (bylinám), tedy bylinám nebo jejich částem, které mají jen malé léčebné působení, takže se chovají v podstatě neutrálně. Z takových bylin sestavíme tzv. základní směs pro denní pití. Thé, připravené pouze ze základní směsi by ovšem bylo mdlé chuti, takže základní směs ochucujeme podle vlastní volby, chuti a uvážení. Princip úspěšnosti spočívá v tom, že chuťové složky častěji obměňujeme, takže nem\He dojít k návyku, resp. k otupení vnímavosti organismu vůči určité bylině, přestože užíváme i účinné léčivky.

Osvědčenou základní směs pro denní pití tvoří 2 díly listů lesního ostružiníku a po 1 dílu listů lesního maliníku a lesního jahodníku (přiroze ně i zde je mnoho kombinačních možností!). Do této směsi pro okyselení vždy přidáváme asi 1/2 až 1 díl jablečných slupek. Ochucení volíme různé: jednou to může být přídavek tymiánu a majoránky, podruhé máta, osvědčila se i směs anýzu a fenyklu, dobrá je i bazalka. Jindy je možno čaj doladit vánočně - badyánem, hřebíčkem a vanilkou. Možnostem kombinací se zde meze nekladou.

Listové drogy (byliny), které chceme zařadit k přípravě denních čajů, můžeme vhodně zušlechtit fermentací. Tento přírodní kvasný proces zušlechťuje organoleptické vlastnosti připraveného čaje, tedy jeho vůni, chuť, barvu a navíc v droze (bylině) tlumí řadu účinků, takže ji činí vlastně "indiferentní', a tím i vhodnou pro přípravu domácího čaje.

Typickým fermentovaným produktem je pravý černý čaj, který má právě díky fermentaci jemnější chuť a podstatně menší fyziologické působení než čaj zelený, připravený přímým sušením čajových lístků. Při domácí fermentaci necháme čerstvě natrhané listy (např. jahodníku, ale i jiné, s obsahem tříslovin) napřed 12-24 hodin zavadnout (podle počasí) . Potom je lehce převálíme kuchyňským válečkem, abychom narušili žilnatinu a uvolnili aromatické látky, které se procesu zúčastní. Materiál v tenké vrstvě rozprostřeme na prostěradlo, přikryjeme druhým prostěradlem a to zakryjeme několika prkny nebo např. kuchyňským válem, který ještě zatížíme. Cílem je zabránit přístupu vzduchu. Za 24-48 hodin se byliny zapaří, proběhne v nich fermentační proces. Droga (bylina) se zahřeje a ztmavne. Během procesu je proto občas vhodné materiál překontrolovatmá být teplý, ale ne horký. V případě nutnosti je zapotřebí proces zpomalit provětráváním, resp. načechráním drogy (byliny). Posléze odstraníme zatížení, drogu (bylinu) načechráme a běžně dosušíme.

Nemocí, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

postup   zánět   tlak   výroba   šlacha   noha   žaludek   Váňa   dna   ateroskleróza   strom   vliv   horké   pálení   kontraindikace   kloub   kornatění   fytoterapie   bylinná směs   štítná   pijeme   kůra   vřed   opar   srdce   menstruační   metabolismus   artróza   hemoroid   premenstruační   zalijeme   nemoc   Janča   hemeroid   použití   prášek   písek   Treben   střev   angína   nachlazení   krk   játra   sirup   užití   zpracování   list   Avicena   krvácení   vývar   obsahuje   žlučník   dásně   babské rady   studené   houba   vitamin   močopudný   návod   čaj   epilepsie   koupel   sběr   bylina   chřipka   zápal   chladné   účinek   komplikace   sliznice   končetina   rostlina   Zentrich   abytyše Hildegarda   kapsaicin   kvasinky   roztroušená   ledvin   účinky   Paracelsus   mateřské   víno   minut   olej   mensturace   alergie   brnění   nohy   plíseň   Moučka   stonek   fermentace   pupen   recept   teplé   zrak   chřipka   akné   slezina   obsažené   nať   vlas   horečka   zelina   indikace   kolika   slezina   Mattioli   jaterní   revma   sval   zelenina   nálev   mrtvice   vitamín   neht   odvar   kůže   osteoporóza   kojenec   tinktura   migrén   ruka   pěstování   ovoce   bylinka   Zentrich   průjem   stonek   zlomenin   játra   bolest   řídnutí kostí   nežádoucí   děti   Galenos   plísně   rýma   hlas   trávicí   Janča   využití   antibiotik   arteriskleróza   kontraindikace   choroba   astma   zácpa   sušení   Podhorná   katar   stvol   zdraví   keř   květ   kameny   slinivka   kořen   viry   hlavy   inhalace  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)