Když se řekne "léčivé byliny prodlužující život", nejdříve nám přijdou na mysl byliny z Číny a Indie. Obě země se pyšní věhlasnou a bohatou historií tradičního bylinářství, která je stará několik tisíciletí. Léčivé byliny, jež byly známy svou schopností obnovovat energii a posilovat tělesné i duševní zdraví, patřily k jejich nejcennějším lékům. Tyto byliny se používaly pravidelně k dosažení zářivého zdraví a k jeho udržení.
Účinky rostliny:
Ačkoli např. v Severní Americe méně příběhů o zázračných bylinách prodlužujících život, neznamená to, že se tu žádné takové byliny nevyskytují. Domorodé národy v Severní i Jižní Americe si rozvinuly
vysoce propracovaný bylinářský systém, který je zaměřen na zemi. Máme tu šamany a léčitele, kteří přímo komunikují s duchy rostlin, vědí, jak vyvolat léčivou sílu rostlin, jak léčit s pomocí energie,
dokáží se přeměňovat v jiné bytosti a znají, které rostliny je nejvhodnější používat pro navázání hlubokého spojení s duchy. Tyto tradice se v každé kultuře rozvinuly ústním předáváním z generace
na generaci.
Když byly tyto tradiční kultury zničeny krátce poté, co k americkým břehům připlul Kryštof Kolumbus, byly téměř všechny tradice těchto bylinářů uctívajících zemi s jejich rozsáhlými znalostmi bylin a léčení ztraceny. V současné době je těžké najít učitele těchto starodávných léčebných postupů a byliny ze severoamerického kontinentu patří k nejoblíbenějším a nejvyhledávanějším rostlinám na světě.
V Evropě se před tím, než inkvizice připravila o život více než devět milionů léčitelů a bylinářů, rozvíjela další bylinářská tradice, která uctívala zemi. Jednalo se také z velké části o ústní tradici, která se předávala z generace na generaci. Většina těchto magických postupů uctívajících zemi byla zničena ve velkých plamenech na hranicích, které více než 300 let planuly na noční obloze a spalovaly kosti našich předků. Poslední hon na čarodějnice skončil před pouhými sto lety po popravách oběšením v Marbleheadu ve státě Massachusetts.
V oněch minulých časech bylo sepsáno několik knih, díky kterým se nám dochovaly pozůstatky této evropské bylinářské tradice. Náš západní bylinářský systém z velké části vychází právě z těchto knih. Avšak velká část vědění a znalostí magie, které se předávaly z generace na generaci, byla ztracena během zmíněného středověkého upalování čarodějnic. Tento rychlý a stručný pohled do historie
zde byl zmíněn nikoli pro rozptýlení, ale jako možné vysvětlení toho, proč jsou při pojednání o dlouhověkosti běžně zmiňovány takové byliny, jako je ašvaganda, rdesno mnohokvěté (fo-ti), ginkgo biloba, ženšen, kustovnice čínská a další byliny, které jsou populární v Číně a ve východní Indii, zatímco stejně účinné a posilující byliny, jež rostou na severoamerickém kontinentě a v Evropě, jsou z velké části přehlíženy.
Znamená to, že lidé v těchto západních zemích nechtějí být zdraví a dožít se vysokého věku? O tom pochybuji.
Byla tato tajemství zapomenuta anebo zničena kulturami, které je uchovávaly? To se jeví jako nejpravděpodobnější odpověď.