Domácí tinktury mohou být nenahraditelnou pomocí v situacích, kdy je nám zle. Jejich předností je velká stálost a koncentrace aktivních léčivých látek a rovněž pohodlné užívání. tinktury se dají uchovávat podomácku, ale je nutno s nimi zacházet opatrně, protože mají silnější účinky než nálevy nebo odvary. Pomáhají odstranit obtíže nebo slouží jako doplněk léčebné kúry. Vždy je užíváme v malých dávkách a dávkování přísně dodržujeme. 

TIP ZBYŇKA MLČOCHA: Na výrobu tinktury využijte vodku. Líh z lékárny je extrémně drahý (až 200 Kč/100 ml), vodka je pro tento účel dostačující. 

Tinktura

je vlastně bylinka vyluhovaná v čistém lihu. Nejlepší je tinkturu připravovat z čerstvých bylin. Byliny musejí být čisté. Doporučuji bylinky na drobno nastříhat nebo pomlet. Pak se vloží do sklenice (nejlépe zábruska z tmavého skla) a přelijí se lihem o koncentraci nejméně 40% alkoholu. Na litr lihu se doporučuje asi 120-150 gramů čerstvých bylin. Sušených bylin se dává asi 2/3 množství. Bylinky se nechají macerovat 21 dnů (vůbec nevadí ani mnohem delší doba). Občas sklenici pořádně protřepeme. Po celou dobu chráníme obsah před světlem. Není na škodu dát sklenici k radiátoru. Teplota u radiátoru by neměla překračovat 40°C. Jde o tzv. rychlenou tinkturu a tímto postupem může být hotoví tinktura již za 2 týdny.
Po uplynutí doby přefiltrujeme (ale není to podmínkou a bylinnou drogu můžeme nechat ve sklenici, nevadí ani když z části droga "čouhá" z lihu, k plísni díky koncentraci alkoholu nedojde). Takto získanou tinkturu přelijeme do tmavé láhve, hermeticky uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Dávkování, užívání: Obvyklé dávkování udává 3x denně 25-30 kapek, případně 3x denně 1/2 kávové lžičky.

Účinnost: Obecně vzato jsou tinktury účinnější než čaje, neboť některé obsahové látky léčivek se nevyloučí do vody, jiné se zničí varem. Tinktura je tedy ideální pro intenzivní bylinnou léčbu. I zde platí, že mnoho výrobků na trhu jsou šmejdy. Nekupovat žádnou tinkturu s obsahem alkoholu menším než 40 %! I ty tinktury, které mají doporučené dávkování po pár kapkách, jsou podezřelé.

Tinktura nemá nic společného s éterickým olejem: Zde je třeba dodat, že existují např. tzv. éterické oleje, které jsou skutečně účinné již ve velmi malém množství. Pokud se používají vnitřně, tak se vždy ředí v jiném oleji většinou 1 kapka.

Vhodná koncetnrace alkoholu: K výrobě tinktur je ideální líh o koncentraci 40 až cca. 90 %. Příliš vysoká koncentrace je též na škodu, protože bylinku "spálí". Hodně záleží na tvrdosti bylinné drogy. Zatímco na okvětní lístky rostlin můžeme použít koncentraci kolem 40%, tak na tvrdé kořeny léčivých rostlin (např. křídlatka japonská) používáme koncentraci 80% a více

 

Lihovodný roztok 

V bylinářství se též užívá tzv. lihovodný roztok,v což je vlastně tinktura nalitá do čaje (obvykle 1 kávová lžička na šálek čaje) nebo většího množství vody. Kombinací čaje a tinktury se účinek léčicých rostlin umocňuje. Dobrým příkladem je tinktura lichořeřišnice, která se přidává do urologických či gynekologických čajů, nebo šalvěj, která se dává do čajů proti nachlazení a bolení v krku. Lihovodný roztok se obecně používá proti zánětům. 
Odstranění lihu z tinktur je velice snadná záležitost. Někteří lidé nechtějí tinktury užívat, neboť jim z nějakého důvodu vadí líh. Líh se odpařuje již při teplotě zhruba 78 °CC. Jinými slovy, když nalijeme lžičku tinktury do vody nebo čaje, který má kolem 90 °C, prakticky všechen líh se odpaří a všechny účinné látky z tinktury přejdou do vody. Tímto způsobem je možné tinkturami léčit i malé děti od jednoho roku výše. 

Tinktury nikdy neužíváme přímo do úst, vždy je ředíme s vodou, aby se tinktura dostala do žaludku a neuchytila se na stěně dutiny ústní (jiná situace je, pokud chceme léčit dutinu ústní, v takovém případě kloktáme opět ředěnou tinkturu, ale nepolykáme).


Účinky rostliny: