Jak pěstovat meduňku - postup, substrát, zálivka, světlo, hnojení, přezimování

Meduňka lékařská (latinsky Melissa officinalis, anglicky lemon balm) je stalná rostlina, která mdže d011lstat až metrové výšky. V zemi vytváří vfcehlavý oddenek s četnými, až 30 cm dlouhými kořeny. Má bohatě větvenou lodyhu s vejčitými, na okrajfch pilovitými listy. Květy jsou umístěny v úžlabí listů, většinou na horní části lodyhy. Koruna květů je narůžovělá až namodralá. Její původní domov je v okolí Středozemního moře. U nás se pěstuje a ojediněle i zplaňuje. Patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).

Účinky: JAKÉ ÚČINKY NA ZDRAVÍ MÁ MEDUŇKA NAPSÁNO ZDE.

Chuť: Svěží. po citronu, trochu hořkosladká.

Použití, využití: K salátúm, rajčatům, bylinkovým omáčkám. majonézám, rybám, rýži, do bowlí a jako čaj. Do pokrmů se přidává syrová nebo se krátce povaří spolu s jídlem. Aroma zesílí, když meduňku rozetřete.

Pěstování: Víceletá rostlina. Nejlepší je koupit sazenice.
Meduňka se nejčastěji pěstuje z předpěstovaných sazenic. Má drobná semena a při výsevu se doporučuje míchat semeno s jemnými pilinami nebo s pískem. Semeno klíčí za 28 dnů a při vyšší teplotě i dříve.
Klíčivost si semeno udržuje po dobu tří let. Semena vyséváme v březnu do pařeniště nebo v dubnu na záhon do jemně připravené půdy. Zaseté semeno se zakryje 2 - 3 mm silnou vrstvou kyprého písku a jemně se srovná (převálcuje se). Sazenice se před výsadbou zalijí.

Substrát: 1/3 zahradní půdy, 1/3 kompostu, 1/3 písku.

Umístění: Do velkých květináčů nebo truhlíků na balkon a terasu, do truhlíků na květiny před okno. V pokoji na světlé, nepříliš teplé místo.
Je to teplomilná rostlina a vyžaduje polohu chráněnou před větry. Kořenový systém této rostliny sestává z vícehlavého oddenku a četných kořenů, sahajících do hloubky až 30 cm. Vyžaduje tedy hluboko zpracovanou půdu. Dává přednost půdě písčitohlinité (vizte výše), vyhřáté, kypré a bohaté na humus. Půda spíše zásaditá než-li kyselá.

Světlo: Potřebuje plné slunce, nejvhodnější je jižní okno.

Teplo: Není citlivá na chlad venku, před zimou sestřižená přezimuje bez problémů. Od dubna může být venku.

Zálivka: Mladé rostliny nesmějí vyschnout. Starší rostliny snesou sucho.

Hnojení: V květnu a červenci se jedenkrát hnojí kopřivovou jíchou.

Skllzeň: Madé, světle zelené listy od časného jara do pozdního podzimu. Během roku můžeme sestříhnout, protože v létě pak listy žloutnou a nejsou tak chutné.

Rozmnožování: Sazenice pro pěstovánf meduňky můžeme také získat dělením trsů rostlin starých 2- 3 roky. Dělem trsů starých rostlin provádíme na jaře, dříve než rostlina začne pučet nebo na podzim nejpozději do poloviny září. Dělem provádíme nožem. Plesnivé a suché části odstraňujeme.
Takto oddělené sazenice, namočené do jílovité kaše, se hned sázejí do hloubky 10-12 cm, aby nezaschly. Sazenice sázíme do sponu 45 x 45 cm nebo v řádcích ve směru sever-jih vzdálených 60 cm a v řádku od sebe 30-40 cm. Hustší porost nezakládáme, protože hustý porost trpí chorobami!
V průběhu vegetace okopáváme, hlavně na jaře. Okopávání nesmíme provádět příliš do hloubky, protože meduňka má mělký kořenový systém a mohlo by dojít k poškození kořenů.
Za ekonomické se považuje ponechat meduňku na jednom stanovišti pět let, i když vydrží mnohem děle. Potom se již výnosy snižují.
Ve stáří také snadněji promrzá.

Zima - zazimování, přezimování: Může přezimovat venku. Výhodou je zasypání lehkým listím nebo přihozením chvojí. Není to ale nezbytně nutné.
Je-li zima teplá, vyraší už v únoru. Květináče se přemístí do domu, až když začnou trvalé mrazy. Rostliny v přenosných nádobách mohou přezimovat v chladné, světlé místnosti, kde si ponechají listy. Velké rostliny radikálně sestříhávejte a nechte přezimovat v chladné, tmavé místnosti.
V březnu je postavte na světlo a pravidelně zalévejte. Brzy pak zase vyraší.

Sběr: V prvém roce po výsadbě je ještě poměrně malá úroda. V dalších letech můžeme získat 2-3 úrody. Nať se sbfrá v odpoledních hodinách za suchého, chladného počasí před obdobím květu. U meduňky je nutno tyto pokyny přesně dodržovat, protože během kvetení prodělávají obsaženě silice změny. Droga tedy nesmí pocházet z rostlin překvetlých nebo dokonce z rostlin, na nichž již dozrávají semena. V době sběru nať dosahuje výšky asi 30 cm.
První sběr provádíme obyčejně koncem června nebo začátkem července, další sběry potom podle počasí, když porost patřičně opět obrostl. Nať se seřezává asi 5-10 cm nad zemí, tedy bez dřevnaté části.
Listy se sklrzí odrhnutím natě. Nasbíraná nať se nesmí mačkat do sběrných nádob, protože potom hrozí zčemání a znehodnocení byliny. Poslední sběr provádíme nejpozději v září, jinak hrozí vymrznutí kultury byliny.

Uchování: sušením a zmrazováním.
Sušení: Načechraná nať se suš( ve vrstvě 10 cm na dobře větraném mfstě ve strnu. Drogu při sušenf neobraclme. Při použití umělého hnojiva by teplota neměla překročit 35 stupňů Celsia.

Tip: Postavte si meduňku na balkon nebo na terasu, kolem dokola to bude citronově vonět.

Poznámka: Meduňka lékařská se v běžné praxi označuje též jako meduňka citrónová.