Jsme na facebooku, 
Bergénie tučnolistá (latinsky Bergenia crassifolia, slovensky bergénia tučnolistá) je nenáročná okrasná, půdokryvná, stálezelená trstnatá léčivá bylinka, kterou najdeme běžně na zahrádkách, dorůstá výšky cca 40 cm. Její název je odvozen od německého lékaře a botanika Karla Augusta z Bergenu (1704-1759). Bergénie je zdrojem fenolických glykosidů - arbutin (nejvíce v kořenech cca 15%), hořčinů (22%, v listech je 2 x větší obsah než v oddencích), fenolkarboxylové kyseliny (kyselina gallová), kumariny, flavonoidy, hydrochinony, bergenin (obsah v oddencích je 8 x vyšší, než v listech), minerálů (zinek, měď, hořčík, železo, nikl, kobalt, selen, železo, vápník, draslík).
Účinky bergenie na lidské zdraví:
Charakteristika: Bergénie k nám přišla z východu, z horských poloh. Je to velmi nenáročná květina. Má velké tučné a lesklé listy a narůžovělé kvítky. Roste všude. A právě tato rostlina pomáhá při nachlazení i zánětech.
Z pohledu bylinářství nejzajímavější jsou ty ošklivé, černé a suché listy, které jinak vyhazujeme na kompost. Dá se z nich totiž vyrobit čaj. Jeden tento ošklivý list vložíme do konvice, zalijeme vařící vodou a necháme chvíli vyluhovat. Čaj je velmi dobrý a hlavně podporuje naši imunitu.
Účinky rostliny: vizte rámeček.
Sběr: zelené listy, oddenek (na podzim), černé listy které prošly 2 zimy
Použití: nálev (čaj), odvar, tinktura (postup výroby tinktury na www.UcinkyTinktur.cz ).
Čeleď: lomikamenovité (Saxifragaceae)
Výskyt, stanoviště: má ráda vlhčí půdy, mohou být i kamenité, je mrazuvzdorná.
Barva květů: růžovo - červené, purpurové, fialové někdy bílé, kvete v dubnu až červenu, někdy kvete znovu na podzim.
Chuť: štiplavá, svíravá, po natrávení hořká.
Listy: lesklé, kožovité, dužnaté, sytě zelené, řapíkaté, oválné průměru až 30 cm.
Lodyha: bezlistá přímá, má na konci květenství, načervenalá barva.
Kontraindikace: nevhodná pro těhotné a kojící ženy.
Pěstování: přírodní klima v ČR zvládá bez problémů. Dobře prospívá. Lze šířit kořenovými řízky.
Další informace o bergenii: např. zde.