Jsme na facebooku, 
Krvavec menší (latinsky Sanguisorba minor) a krvavec toten (latinsky Sanguisorba officinalis, kominík, kominíček) patří do čeledi růžovité. První zmíněná rostlina byla ještě v 16. stoletÍ u nás známa jako "vlašský bedrník". Souviselo to patrně s tím, že jeden z jeho poddruhů pochází ze Středozemí, a byl právě od 16. století zavlékán severněji a pěstován jako kuchyňská bylinka a zelenina. Jde o vytrvalou, mrazuvzdornou bylinu. Bývá asi 40 cm vysoká. Ze silného a dlouhého kůlového kořene vyrůstají nejprve husté růžice dlouze řapíkatých přízemních listů. Světle zelené členěné listy bývají složeny až ze 17 dále zpeřených lístků.
Účinky rostliny:
Načervenale zelené květy vyrůstají v hustých klasech až strboulech a kvetou v květnu a červnu. Celá rostlina příjemně kořenitě voní.
Příbuzný je krvavec toten (Sanguisorba officinalis, hovorově bylina KOMINÍK, KOMINÍČEK) může být až 1 m vysoká rostlina, nesoucí červenohnědé husté klasy složené z drobných květů. I on bývá využíván jako kuchyňská bylinka, je ale pro svou tuhost méně oblíbený.Dříve býval pro svůj obsah tříslovin užíván jako prostředek zastavující krvácení, dnes slouží ke kloktání při infekcích v ústní dutině a proti křečovým žilám.
Léčivé účinky krkavce na zdraví
Krvavec působí svými tříslovinami na pročišťování krve a podporuje trávení.
Má dobrou pověst i jako prostředek posilující srdce.
V časech morových ran a podobných pohrom, jako byla cholera, sehrál krvavec důležitou roli - jeho léčivé účinky jsou doslova opředeny pověstmi.
Dnes je jako léčivá moc krvavce spíše na okraji zájmu; kořen příbuzného krvavce totenu býval součástí komerčního čaje Tormentan.
Stanoviště
Krvavec menší dává přednost kyprým, vápenitým půdám a plnému slunci; roste ovšem stejně dobře i v polostínu. Snáší spíše sucho než příliš velké zamokření.
Pěstování
Semena krvavce se mohou vysévat přímo do volné půdy na jaře nebo začátkem léta do řádek vzdálených asi 30 cm. Nové rostliny lze také získat dělením starších trsů. Pro přirozené rozmnožení a rozšíření postačí jednoduše nechat semena dozrát a vítr je sám roznese do okolí. Pro bohatší vývoj listů (které se sbírají) je ovšem vhodnější kvčtensrví po odkvětu nebo během léta včas odstřihnout.
Co sbíráme?
Členěné listy se mohou sklízet již od května až do listopadu. Za čerstva se nadrobno nasekají a přidávají do pokrmů. Při sušení ztrácí taro bylinka své jemné aroma. Jedinou použitelnou metodou konzervace je tedy zmrazování čerstvých listů.
Kulinářské využití v bylinkové kuchyni:
Listy krvavce menšího mají pikantně kořenitou, lehce oříškovou svěží chuť. Jejich vůně připomíná vůni okurek. Používají se jemně nasekané a ještě za čerstva přidané do pokrmů. Pokud by se povařily, ztrarily by své aroma. Svou chutí se krvavec hodí především k vaječným a tvarohovým jídlům, k dušené rybě, k bramborám a zelenině. Krvavcem se také dají ozdobit saláty a chutný je i na chlebu s máslem. Listy i nať se mohou konzervovat v octu nebo v oleji. Směs krvavce, perily, kopru nebo estragonu se také může nasolit.
Recept na frankfurtskou omáčku s krvavcem:
Krvavec menší je základní součástí této frankfurtské speciality. Dodnes se dochovalo mnoho receptů na přípravu frankfurtské zelené omáčky, následující je z dob našich babiček:
2 žloutky rozmíchejte se 2 polévkovými lžícenú hořčice a po kapkách přidávejte 8 polévkových lžic olivového oleje a 2 polévkové lžíce octa. Metlou na sníh je zašlehejte.
Potom přidejte 250 g kyselé smerany, 100 g najemno nasekaných bylinek (krvavec menší, petržel, pažitku, kerblík, šťovík, brutnák a potočnici) a 2 jemně nasekaná natvrdo uvařená vejce a vše zamíchejte.
Jako příloha se hodí brambory vařené ve slupce.