Jsme na facebooku, 
Vesnovka obecná = rumnice = divoká brokolice = lžičník rumný (latinsky Lepidium draba, slovensky Vesnovka obyčajná, německy Pfeilkresse, anglicky Hoary cress, pepperweed whitetop) je trvalka z čeledi brukvovité, cca. 20-50 cm vysoká. Listy má celistvé (členěné dolní jsou za květu již zaschlé), květy v chocholíkovitých latách. Kde roste? Ruderalizované trávníky, náspy, rumiště, pole, úhory. Je to typická bylina okrajů cest ve městech. Vyhledává suchá slunečná místa ve městech, ale vidíme ji i u silnic. V běžné přírodě je méně často viditelná. Tam roste opravdu velmi hojne. Kete od května do července. Sbíráma list, který se konzumuje přímo (cca. 1 lžíce denně nebo i více) nebo v salátu.
Účinky vesnovky na zdraví:
Co sbíráme, využití v kulinářství
POUPATA a LISTY
Poupata a listy se mohou využít jako náhražka brokolice. Pokud je nesnesete zcela syrová, můžete zblanšírovat asi 30 sekund.
Jak chutná? Syrová poupata mají ostrou chuť podobnou ředkvičce, tepelnou úpravou se ostrost ztrácí. Do jídel ji můžeme používat i syrovou, třeba do salátů. Divokou brokolici můžeme nasekat a přidat se smaženou cibulkou do bramborové kaše, dát do rizota, do omelet, podávat oblanšírovanou s máslem jako chřest, připravit zeleninové stir-fry.
Má i jedlé mladé listy, ty ale bývají často hořké.
SEMENA
Semena vesnovky mají, stejně jako řada dalších druhů z čeledi brukvovitých (česnáček, kokoška, penízek rolní a další), ostře pikantní chuť a dá se z nich připravit divoká hořčice nebo je použít jako náhražku pepře.
Výhonky dušené na másle
Nejlepší jsou mladé výhonky krátce podušené na másle. Kombinovat se dají s rýží, brambory, další tepelně upravenou zeleninou nebo jako náplň do omelet. Lehce kořenit se může muškátem, který s brokolicí výborně ladí.
Užívají se listy ve formě salátu (pozor, mají mírně hořkou chuť, takže to nepřežeňte). Sbíráme také poupata na konci dubna.
Další využití jsou: do polévek, omáček, salátů, omelet, neboť měla chuť brokolice.
Jak ji sbíráme? "Brokolici" z vesnovky sklízíme tak, že odlamujeme nerozvité květenství s kouskem stonku. Jeho délka je různá podle toho, kde vesnovky rostou. S minimálním cvikem zjistíte, že „brokolička“ si sama nejlépe vybere místo, kde si přeje být utržena.
Stonek je v horní části svěží a dužnatý, níže začíná dřevnatět. Tam se zpravidla ulomí. Trhat rostliny můžete naprosto bez výčitek. Není chráněná a je hojně se vyskytující jak ve městech, tak na vesnicích.
Její semeno sušili a používali jako náhradu za pepř, který byl mnohokrát nedostatkovým zbožím nebo byl enormně drahý.
Těhotenství a kojení
Nezávadná rostlina.
Jaké látky obsahuje?
Vesnovka obecná obsahuje škroby, karoten, glykosidy, vitamíny B, C, D, K, kyselinu listovou, selen, hořčiny a minerální látky.
Účinky na zdraví
Vesnovka obecná má protirakovinné, protivirové, protizánětlivé, protibakteriální (antibiotikcké) účinky.
Tuto léčivku nám poslala moudrá matka příroda z jižní Evropy. Pomáhá chránit kůži proti nežádoucím účinkům UV záření.
Má detoxikační účinky, tedy "čistí krev," dále udržuje správnou hladinu krevního cukru v krvi, podporuje detoxikaci plic (čistí plíce), podobně působí na játra, střeva, ledviny.
Při onkologické léčbě je podpůrným prostředkem (léčbu rakoviny kůže řídí onkolog) při léčbě rakoviny kůže (zevní aplikace).
Zpracování
Čaj z vesnovky obyčejné
Potřebujeme: 1 ČL listů vesnovky obyčejné a 3 dl vroucí vody
Postup: Listy vesnovky obyčejné zalijeme vroucí vodou, 10 minut louhujeme, přecedíme a užijeme 3x denně. Čaj je vhodný i pro dlouhodobější použití.
Používá se při cukrovce, čistí plíce, játra, střeva, ledviny.
Mast z vesnovky obecné na podporu léčby a hojení u rakoviny kůže
Potřebujeme: 150 g umytých, nakrájených čerstvých listů vesnovky obyčejné, 150 g vepřového sádla
Postup: Do kastrůlku dáme 150 g listů vesnovky obyčejné a 1/2 kg vepřového sádla. 10 g včelího vosku. Směs na mírném plameni osmahneme asi 20 minut. Odstavíme, přikryjeme a necháme 24 hodin odstát. Potom mírně přihřejeme a přes gázu přecedíme do čistých sklenic nebo vhodných nádobek. Necháme vychladnout, dobře uzavřeme a odložíme na tmavé a chladné místo, nejlépe do chladničky.
Mast je vhodná k potírání pokožky, při rakovině kůže. Každé takové onemocnění musí léčit lékař, berte vesnovku obyčejnou jako podpůrnou léčbu, po vyléčení rakoviny kůže.
Zajímavost
Má až 120 cm dlouhé kořeny.
Vyprodukuje až tisíce semen.
Botanický popis
Vytrvalý, obvykle šedavě chlupatý, hlubokokořenící, výběžkatý plevelný druh. V půdě vytváří bohatě větvený systém vodorovných a svislých kořenových výběžků, zasahujících až přes 4 m do spodiny.
Lodyhy jsou přímé, (20 -) 30 – 50 (- 70) cm vysoké, hustě olistěné, slabě hranaté, krátce přitiskle chlupaté.
Přízemní a dolní lodyžní listy jsou obvejčité, chobotnaté až lyrovité, v době květu obvykle zaschlé; střední a horní lodyžní listy jsou podlouhle eliptické nebo podlouhlé, srdčitě střelovitou bází objímavé, na okraji obvykle mělce oddáleně chobotnatě zubaté, celé krátce šedavě chlupaté.
Květy jsou v hustých chocholíkovitých latách. Jsou drobné, pravidelné, oboupohlavné, dvouobalné, čtyřčetné; bílé korunní lístky jsou delší než otevřené lístky kališní. Srdčité, lysé, síťovité, dlouze stopkaté šešulky, ukončené dlouhou čnělkou, obsahují často jedno semeno, v obrysu oválné, 1,5 – 2 mm dlouhé, obvykle zřetelně zploštělé, matné, červenohnědé až hnědé, obvykle se šedým povlakem, který je za vlhka silně lepivý.
Pěstování a rozmnožování
Rostlina se nepěstuje. Je hojná, skoro až plevelná. Roste ve vesnicích a městech, často u cest (nejen asfaltových).
Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Na neobdělávané půdě se intenzivně rozmnožuje semeny. Kvete od května do července a na jedné rostlině se vytváří až několik tisíc semen. Zralá semena jsou málo klíčivá a přezimováním v půdě se klíčivost značně zvyšuje. Klíčí nejlépe z hloubky do 2 cm. Semena se šíří osivem, půdou, nářadím, kompostem i zvířaty (exozoochorně). Na obdělávaných půdách převládá rozmnožování vegetativní částmi křehkých kořenových výběžků, které se rozrůstají po obvodu plochy. Roznáší se nářadím, komposty, půdou aj