Jsme na facebooku, 
Kamejka lékařská (Lithospermum officinale, slovensky Kamienka lekárska, anglicky Gromwell) je trvalka, vyhánějící z vícehlavého oddenku asi půl metru vysoké lodyhy, nahoře bohatě větvené, s hojnými široce kopinatými, drsně srstnatými listy. Květní koruny mají květy žlutavě bílé. Plodem jsou tvrdky, bílé, lesklé a hladké, připomínající porcelán. Roste na slunných stráních a v křovinách teplejších oblastí. Někdy se místo kamejky sbírá kamejnice modronachová (Aegonychon purpurocaeruleum Holub), dříve kamejka modronachová, jejíž léčebné užívání je známo především z Bulharska. U nás je poměrně vzácná, ovšem ve fytoterapii může kamejku lékařskou nahradit.
Účinky rostliny:
Tip MUDr. Zbyňka Mlčocha: Doporučuji tuto léčivou rostlinu vždy používet jen v kombinaci s jinými synergickými rostlinami. Není vhodné její koncentrované užívání, tím spíše ne dlouhodobé.
Co sbíráme?
Drogou jsou listy (Folium lithospermi var. Folium milii solis) a semeno (Fructus milii solis).
Sběr listů probíhá v dubnu až srpnu, sběr plodů v září, po úplném dozrání.
Jaké látky obsahuje?
Obsahové složení kamejky je velmi málo prohádané. Uvádí se třísloviny, vápenaté a křemičité soli, snad i některé flavonoidní sloučeniny. V plodech je obsažen uhličitan vápenatý, sliz, mastné substance, dusičnan draselný a další látky.
Často roste u vinné révy
Protože kamejka přibližně sleduje výskyt vinné révy, mají s jejím použitím nejbohatší zkušenosti právě v těchto oblastech. Listová droga dříve sloužila jako náhražka pravého čaje a byla známa pod názvem český čaj. Droga může být také použita jako náhrada karbince, protože tlumí hyperfunkci štítné žlázy. Odvar ze semen se může používat při léčbě močových kaménků, případně i dny.
Udělejte si odvar
Dříve používaný tzv. český čaj byl nepříliš koncentrovaný nálev, který se sladil medem. V léčebné praxi je ovšem běžnější odvar, vařený 1 až 2 minuty.
Není to příliš známá rostlina
Používání této drogy upadlo časem v zapomenutí a ani novější výzkumy jí příliš nepřejí , protože celá čeleď dříve drsnolistých nyní brutnákovitých je pokládána za potenciálně podezřelou z důvodu možného obsahu hepatotoxických tzv. pyrolizidinových alkaloidů. Proto nedoporučujeme vyšší dávkování ani dlouhodobé podávání drogy. Její přidávání do směsí považujeme ovšem za možné.
Účinky na zdraví
Vrabí símě, jak se kamejka dříve nazývala, užíváme občas podle Matthioliho návodu: Semeno pomeleme na prášek a připravíme bílý vinný odvar. Není ho třeba mnoho, stačí asi 125 ml. Podáváme jej při močové řezavce, při močových kaméncích a při chorobách, doprovázených zimnicí. V urologických indikacích doporučujeme současně provádět sedací (při řezavce) nebo i úplnou (při kaméncích) koupel a současně vypít nejméně 0,3, ale lépe 0,5 litru jiného indikovaného čaje. Při zimnici doplňujeme tuto kúru o čaj lipový nebo čaj z květů černého bezu. Kamejka v tomto případě léčbu pouze doplňuje.
Přestože kamejka již podle názvu lékařská byla dlouho oblíbenou léčivou bylinou, v poslední době se od ní takřka úplně odstoupilo. Z již popsaných důvodů (pyrolizidinové alkaloidy) zde jsou obavy, že by mohlo dojít k nepříznivému ovlivňování funkce jater, a tím i celé látkové výměny. Jelikož léčebný účinek kamejky je jinak nesporný, bylo by škoda tuto bylinu z možného použití zcela vyloučit.
Homeopatie
Homeopatické úprava byliny je proto velmi vhodným řešením. Pro tuto úpravu se sbírají čerstvé listy, nejlépe v květnu a červnu kolem poledne. Listy se zpracovávají podle §3 lihem 90%.
Získaná esence se pak dále ředí lihem 30% až do potence D4, ve které se také užívá. Dávkuje se 3krát denně 8 kapek, před j í d lem, po dobu nejméně 30 dní, nejdéle však 3 měsíce. Nejčastější aplikace jsou na potíže s močovými cestami, močovými kaménky a při špatném vylučování solí. Aplikace provádíme jak vnitřně, tak i zevně. Zvlášť účinné jsou sedací koupele s přísadou kamejkové tinktury, při nichž na jednu koupel postačí 30 ml tinktury.
Zajímavosti a historie
"Žádná jiná bylina nebyla tak samozřejmá pro vznik medicíny ... ," napsal svého času o kamejce římský přírodovědec Plinius v 1. století n.l. Dále říká: " ... je zajímavé, jak si lidé uvědomují užitečnost některých bylin!" Užitečnost kamejky spočívá především v tom, že danou dobu bylajedním z léků proti cizopasníkům, že byla jediným prostředkem proti ledvinovým kamenům a že léčila vážné potíže s ledvinami, zástavy moče apod. A potřetí Plinius: "Je nesporné, že jedna drachma tohoto klenotu v bílém víně rozláme a odstraní všechny kameny!" (Drachma je hmotnostní jednotka, která v antickém Řecku představovala asi 8 g, později její hodnota poklesla v různých zemích na 3 nebo 4 gramy - pozn.red.). Zajímavé je, že diuretický čaj, připravovaný z kamejky, figuroval v bylinné léčbě až do současné doby.
Na americký kontinent byla kamejka dovezena evropskými osadníky, kteří ji předali domorodým Indiánům. Mohawkové ji užívali jako válečné barvivo a také na barvení látek pro obřadní roucha.