Galgán obecný - účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování, nežádoucí účinky

Galgán obecný, thajský zázvor (latinsky Alpinia officinarum) - v Macerfloridu s se lze dočíst o mnohostranném působení galgánu: "Zánět nebo vřed žaludku uvolňuje galgán, když jej člověk užívá. A když jest žaludek plný bílého hlenu, tak jej posiluje; i větry ve střevech uzavřené vyhání, pomáhá trávicí síle a léčí svírání v břiše; zápach z úst, jenž překračuje míru, zlepšuje velmi když se jí; v neposlední řadě, když se užívá, zmnožuje milostnou sílu a zahřívá ledviny."

Historie

Keř galgán byl velmi oblíben v indické ajurvédské medicíně a prostřednictvím arabských obchodníků a lékařů se dostal do Evropy, kde byl zcela jistě znám od 9. století. K jeho rozšíření jakožto léčivé rostliny zřejmě podstatně přispěly spisy arabských lékařů. Lékařská použití, která doporučovali, se objevila poprvé v 11 . století v herbářích benediktinů Constantina Afričana i Odo Magdunensise.

O necelých sto let později poznamenala Hildegarda z Bingenu ve své Physica, že galgán, kterému věnuje obsáhlou kapitolu, se má používat při horečce, slabém srdci a při bolestech ze "špatných šťáv" v oblasti plic. Ve svých Causae et curae doporučuje tato abatyše galgán proti škodlivým šťávám ve vnitřnostech a proti hlenu v nose a krku — což spíše odpovídá tradičním (a dodnes platným ) aplikacím. Jak velké oblibě se tato rostlina těšila, dokládá i nauka o léčivech Salernské lékařské školy, vzniklá ve stejné době. Hovoří se v ní o napodobeninách galgánu, které byly v oběhu, a dokonce o metodách, tak tento podvod odhalit. Protože galgán se musel dovážet přes Indii a byl velmi drahý, byly falzifikáty výnosným obchodem. Galgán je v klášterním léčitelství klasifikován jako hřejivý a vysušující a podle systému staré m edicíny byl tedy vhodný především jako prostředek podporující trávení, který měl povzbuzovat i žlučník. Kromě toho mu byl — jako všemu »horkému« koření — připisován afrodiziační účinek.

Původ a pěstování galgánu

Galgán patří do čeledi zázvorovitých (Zingiberacea). Pochází pravděpodobně z jihovýchodní Asie. V Číně samé je dlouhou dobu pěstován. Odtud se dostal do Indie a Thajska; proto byl nazýván i thajským zázvorem. Oddenek tohoto asi 1,5 metru vysokého keře se vodorovně plazí pod zemí a silně se rozvětvuje. Po asi deseti letech růstu se oddenek vyhrabe, nařeže na krátké kusy a usuší.

Používané části a obsahové látky

V léčitelství se používá výlučně oddenek galgánu, který obsahuje silici, látky ostré chuti, například galangol, flavonoidy a hořciny. Tyto obsahové látky uvolňují křeče, působí antibakteriálně a protizánětlivě a kořenité aroma povzbuzuje trávení. Galgán má proto podobný účinek jako příbuzný zázvor, galgán má ovšem o něco ostřejší chuť.

Účinky na zdraví

Vědecky uznávané je užívání galgánu při nechutenství a zažívacích obtížích, jako jsou nadýmání, pocit plnosti a mírné křeče žaludku a střev.

Aplikační forma a dávkování, galgánová tinktura

Oddenek galgánu se používá především k přípravě čaje, ale i ve formě tinktury a extraktu v hotových přípravcích. Při přípravě čaje je výhodná kombinace s jiným i rostlinami, například s puškvorcovým oddenkem v poměru 1:1. Jako alternativa k čaji se může užívat 10 kapek galgánové tinktury (v ředění 1:10) třikrát denně s trochou ohřáté vody před jídlem. Dávkování: denní dávka oddenku jsou 2 až 3 gramy.

Využití v kuchyni

Galgán se často přidává do likérů, zejména do žaludečních hořkých. Jako koření se hodí k zelenině, bramborům, k hovězímu masu a k asijským jídlům.

Kontraindikace aneb kdy by se galgán neměl používat?

Jelikož galgán povzbuzuje vylučování žaludeční kyseliny, nemá se používat při žaludečních a dvanáctníkových vředech. Vedlejší účinky nejsou známy.

Galgánový čaj, čaj z galgánu - příprava:

1 čajovou lžičku jem n ě řezaného nebo práškovaného galgánového oddenku přelijeme 1 šálkem vroucí vody, necháme přikryté 5 minut vyluhovat a scedíme. Pijeme 1 šálek vždy 30 minut před jídlem.

Související pojmy:

galgán ► pěstování ► sušení ► oddenek ► tinktura ► extrakt ► čaj ► dávkování ► likér ► kořen ► guidotti