Jsme na facebooku, 
Hlošina úzkolistá (latinsky Elaeagnus angustifolia, anglicky russian olive, silver berry, oleaster, francouzsky olivier de Bohême, Arbre d’argent, německy die Schmalblättrige Ölweide), které se říká také "česká oliva" spadá do čeledi hlosinovité (Elaeagnaceae). V lidovém léčitelství je celkem opomíjenou rostlinou. Vnitřně působí jako prostředek uvolňující hleny a zevně je vynikající ve formě tinktury na akné. Plody jsou zdravé a výživné. Obsahují bílkoviny, glukózu, vitamín C a minerální látky. Lze z nich připravovat marmelády, kompoty či likéry. Dříve se ze sušených plodů připravovala mouka a v sušené podobě se hodily na dlouhé cesty. Dřevo se používalo k výrobě hudebních nástrojů a nářadí.
Účinky hlošiny úzkolisté na zdraví:
Co sbíráme
Listy, ze kterých vyrábíme nálev (čaj) nebo tinkturu (správný postup výroby tinktur je uveden na www.WebinarTinktury.cz ).
Její plody jsou jedlé
Hlošina je prastará kulturní rostlina. Sloužila v dobách karavanní dopravy jako potrava na cestách v asijských pouštích. Ze sušených plodů (přirovnávaných k olivám a datlím) snášejících transport se připravovaly polévky, kaše a pekly placky. Využívaly se též k přípravě léků na trávicí potíže a k výrobě destilátů.
Botanický popis
Hlošina úzkolistá je strom nebo keř dosahující výšky 3-12 m, často s křivým nebo nakloněným kmenem. Dožívá se až 100 let. Listy jsou střídavé, celokrajné, šedostříbřitě zelené, kopinaté, protáhlé, až 7,5 cm dlouhé, pokryté šupinovitými chlupy. Rostou na stříbrných, často ostnatých větévkách. Trny jsou 3 cm dlouhé. Kůra je červenohnědá, hrubá a trhá se.
Omanmně vonící květy jsou oboupohlavné nebo jen samčí, vyrůstají v úžlabí listů, jsou malé (1 cm), nálevkovité, silně vonné, vně žluté, uvnitř stříbřité. Rostou jednotlivě nebo po 2–3 od května do června. Velikost pylového zrna: 26–50 µm.
Když se listy pohybují ve větru, krásně se třpytí zelenou a stříbrnou. Plody jsou rovněž stříbřité, oválné, 1 cm dlouhé nepravé peckovice. Nezralé jsou trpké, ale zralé jsou jedlé a sladké. Obsahují hlavně bílkoviny, antioxidanty, glukózu, fruktózu, draslík a fosfor. Více informací o využití plodů hlošiny a o pěstování hlošin na území ČR si můžete přečíst zde.
Na podzim listí opadá, ale barvu nemění. Mladé výhonky jsou také stříbřité.
Další detailní botanické infpormace jsou zde: https://pladias.cz/taxon/data/Elaeagnus%20angustifolia
Výskyt, kde roste, pěstování
Přirozený areál hlošiny úzkolisté zasahuje od středozemní oblasti přes Střední Asii až po Čínu a Himaláje. Dovezena byla i do Severní a Jižní Ameriky. Je to velice odolná dřevina nejen k suchu, ale i k nízkým teplotám (rostlina zvládne teploty až -45°C!!!) a k imisím a je tolerantní k obsahu solí v půdě.
Hlošinu umístíme na svou zahrádku na jaře. Miluje slunce a teplo, dobře snáší sucho, chudé půdy. Pro své světlé zbarvení se hodí do kombinace s tmavšími dřevinami, též k vodě. Jak již bylo výše naznačeno, významná je svou tolerancí vůči obsahu solí v půdě, jako jedna z mála výborně zvládá i kombinaci sucho + sůl, což rozšiřuje možnosti jejího využití i do velmi exponovaných stanovišť z hlediska tohoto zatížení, kterými jsou např. pruhy vegetace právě u dálnic. Setkat se s ní u nás můžeme dále podél vodních toků či v městských výsadbách. Lze ji zakoupit v zahranictvích.
Botanicky příbuzné rostliny
- Hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata)
- Hlošina mnohokvětá (Elaeagnus multiflora)
- Hlošina pichlavá (Elaeagnus pungens)
- Hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata)
- Hlošina mnohokvětá (Elaeagnus multiflora)