Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V KVĚTNU ZDE

Smetanka nebo pampeliška - jaký název je botanicky správný?Asi nemůže být sporu o tom, že je důležité mít pořádek ve jménech druhů rostlin, živočichů, hub i mikroskopických organismů. Potřebujeme také vědět, co se pod konkrétním jménem skutečně skrývá – třeba u hub to může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Musíme být schopni živé organismy kolem nás pojmenovat, abychom o nich vůbec dokázali uvažovat a případně je nějak využívat. Vědě, která se tomu věnuje, se říká taxonomie.

Mohli bychom samozřejmě dávat živáčkům kolem nás jména bez ladu a skladu, jak by nás napadlo. Takto koneckonců vypadají lidová pojmenování v mnoha jazycích – včetně angličtiny, kde je situace obzvlášť chaotická. Nebylo by to však úplně praktické. Už více než čtvrt tisíciletí proto věda používá dvouslovná pojmenování složená ze jména rodového (pampeliška) a druhového (lékařská). Rody jsou skupiny těch nejpříbuznějších druhů. Pro vyšší úrovně máme další kategorie: čeledi, řády, třídy a podobně. Odborná jména jsou latinská, protože latina byla až do relativně nedávné doby univerzálním jazykem vědy po dlouhá staletí. Navíc můžeme kdekoliv na světě použít pro jakýkoliv druh latinské jméno a neřešit, jaké je zrovna místní pojmenování (a jestli vůbec existuje).
 

Čeština je v tomto ohledu poněkud zvláštní, protože od 19. století chtěli naši národní obrozenci povznést češtinu na úroveň nejbohatších jazyků světa. Jedním z výsledků jejich snažení bylo i pojmenovávání rostlin, zvířat, hub a dalších organismů stejným způsobem, jaký byl běžný v latinském odborném názvosloví.

Česká jména tak začala prakticky kopírovat jména latinská. Kde to bylo možné, vycházelo se z českých lidových názvů, které ale zpravidla nebyly dvojslovné. Většina českých odborných jmen je proto trochu „umělých“, i když mnohdy už prakticky zlidověla.
 

Aby to bylo ještě o něco složitější, vědecké názvosloví (taxonomie) se snaží být v souladu s evoluční (vývojovou) historií druhů. Tedy například druhy v rámci rodu by si měly být příbuznější než druhy ze dvou různých rodů. I když se studiem evoluce a vztahů mezi jednotlivými druhy zabývá mnoho biologů, naše znalosti jsou neúplné a postupně se vyvíjejí. Čas od času tak dochází ke změnám jmen organismů, v některých komplikovaných skupinách dokonce opakovaně. Může se pak stát, že dva vědci náhodou použijí stejné jméno pro různé druhy. Aby biologové udrželi v názvosloví pořádek, přidávají za latinské jméno ještě zkratku jeho autora – badatele, který druh odborně popsal. Výsledek pak vypadá třeba takto: Taraxacum linearisquameum Soest. Česká jména mnohdy nestíhají sledovat změny, které se odehrávají v latinských odborných jménech. Zvlášť do populární literatury pronikají novinky poměrně pomalu. 

Pampelišky (rod Taraxacum) jsou obzvláště komplikovaná skupina. Mnoho jejich druhů se totiž nerozmnožuje běžnou pohlavní cestou, ale nepohlavně, kdy jsou potomci prakticky genetickými kopiemi (klony) svých rodičů. Tyto rostliny se pohlavně množí jen zřídkakdy. Mezi jednotlivými populacemi proto nedochází k významnější výměně genů, takže jsou geneticky téměř izolované, ale morfologicky stále velice podobné.

Celkový počet popsaných druhů pampelišek je zhruba 2 800, u nás jich roste asi 300. Aby si to vědci usnadnili (protože pampelišky jsou mnohdy i pro botaniky velmi obtížně rozlišitelné), dělí druhy v rámci rodu do takzvaných sekcí. Těch existuje přibližně 50.
 

Rostlina, které většinou říkáme pampeliška nebo smetanka lékařská, tak vlastně představuje skupinu mnoha druhů, jež jsou ale pro většinu lidí skoro nerozeznatelné. Její odborné latinské jméno by bylo Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek. Je to naše nejbohatší sekce pampelišek s asi 140 nepohlavními druhy vyskytujícími se na území ČR. Můžete si tedy vybrat ze zhruba 140 českých jmen – podle toho, na jakou rostlinu zrovna narazíte.

Dříve se pro naše rostliny z této sekce užívalo jméno Taraxacum officinale Wigg. („pampeliška lékařská“), které ale patří severským druhům z jiné sekce. Pro rod Taraxacum se používá české jméno pampeliška, smetanka je synonymum. V češtině bych zůstal u jména „pampeliška ze sekce Ruderalia“, popřípadě u pampelišky lékařské, i když to není úplně přesné.

 

Zdroj: Mgr. Vojtěch Zeisek, Katedra botaniky PřF UK a Botanický ústav AV ČR

Nemocí, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

postup   účinky   teplé   Janča   strom   nať   vitamín   obsahuje   průjem   hemoroid   krvácení   trávicí   sirup   stonek   sběr   fytoterapie   kůra   obsažené   nachlazení   horečka   mrtvice   vývar   alergie   bylinná směs   zácpa   kontraindikace   zpracování   recept   slezina   zelenina   zlomenin   neht   víno   pijeme   sliznice   srdce   Paracelsus   sušení   štítná   hemeroid   studené   chřipka   dna   premenstruační   fermentace   Avicena   květ   inhalace   ruka   angína   nohy   účinek   pálení   játra   zdraví   babské rady   abytyše Hildegarda   kvasinky   písek   pěstování   šlacha   hlas   horké   kapsaicin   chladné   choroba   střev   vlas   Zentrich   zelina   bylinka   bolest   zápal   Galenos   Moučka   kořen   jaterní   brnění   antibiotik   odvar   žaludek   rostlina   opar   čaj   olej   ovoce   nemoc   ledvin   stvol   použití   list   plísně   metabolismus   koupel   Váňa   zánět   vitamin   katar   končetina   mateřské   řídnutí kostí   dásně   Treben   roztroušená   močopudný   návod   chřipka   revma   bylina   sval   zalijeme   akné   osteoporóza   arteriskleróza   epilepsie   využití   mensturace   astma   noha   komplikace   nálev   kornatění   prášek   minut   vřed   játra   menstruační   houba   migrén   zrak   kontraindikace   ateroskleróza   indikace   vliv   Podhorná   kolika   výroba   užití   tlak   hlavy   rýma   keř   pupen   Janča   artróza   kůže   nežádoucí   stonek   kloub   kojenec   krk   viry   Zentrich   kameny   děti   žlučník   slezina   Mattioli   slinivka   tinktura   plíseň  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin