Léčba rýmy a kašle bylinami u dětí a dospělých - článek pro ProZeny.cz Internetový portál ProZeny.cz mne oslovil s žádosti o napsání článku o rýmě, kašli. Rýma a kašel patří mezi tzv. banální infekty, které lze velmi dobře zaléčit a vyléčit bylinami, takže cestu fytoterapie upřednostňuji před užíváním léků z lékárny. Odpověď na 3 redaktorkou položené dotazy jsou zde:


Účinky rostliny:

1. Které byliny si máme obstarat a jak je používat, když máme rýmu, ucpaný noc, teče nám z nosu, kýcháme, ale nemáme horečku, jen tu rýmu.

Na úvod bych chtěl říci, že každý z infektů je ideální zaléčit co nejdříve, tzn. nečekat než se rýma nebo kašel "rozjede," ale zaléčit stav bylinami co nejdříve.
Na rýmu dlouhodobě doporučuji bylinu, která má toto onemocnění v názvu. Jde o rýmovník. Je to velmi nenáročná rostlina, kterou lze celoročně (na rozdíl od jiných) pěstovat za oknem. Má ráda teplo, světlo, střední zálivku a není náročná na půdu (stačí jakýkoliv substrát). Aplikuje se tak, že se utrhne lístek, rozdrtí se mezi prsty, přiloží se k nosu a opakovaně během dne se inahlují silice, které jsou v rostlině přítomné. Lístky rychle dorůstají, takže není nutné mít obavu, že pokud lístek utrhnete, už rostlina bude "oškubaná".
U dětí mají maminky vynikající zkušenosti s majoránkovou mastí, jejíž postup výroby uvádím na svém webu www.BylinkyProVsechny.cz  Mast se natírá do oblasti nosních (paranazálních) dutin na kůži a dále do okolí nosních dírek (na začátek nosní přepážky, na kůži pod nosem). Údajně rýma po aplikaci mizí v řádu desítek hodin a hlavně se děti nedusí ve spánku rýmou.
Nemám ani nic proti vyplachování nosu slanou vodou, kdy ve vodě mohou být vylouhované některé bylinky (ideálně přeslička, heřmánek). Dobré zkušenosti jsou i s nahříváním nosu výpary z bylin (osobně mám dobré zkušenosti s heřmánkem). Postupuje se tak, že vezme miska, do které se nasype heřmánek Zalije se téměř vařící vodou, obličej se nakloní nad misku a na hlavu se dá ručník tak, aby překrýval hlavu a byl spuštěn dolů ke kastrolku (takový stan). 2-3x denně vdechujeme horké páry.
Někteří zkušení bylinkáři doporučují aplikovat při rýmě do nosu gel z aloe vera. S tím zkušenosti nemám, ale vzhledem k charakteristice tohoto sukulentu se domnívám, že může jít o účinnou léčbu.
Zastávám názor, že běžnou rýmu není nutné vůbec léčit léky z lékárny. Na těch navíc může vzniknout závilost. To u bylinek nehrozí.

 

2. V případě kašle - co je nejlepší bylinková cesta na suchý kašel a co na vlhký kašel, případně jestli existuje nějaký společný jmenovatel.

Na kašel a zahlenění používáme běžné v ČR dostupné byliny. Lidé si např. rádi vyrábí jitrocelový sirup. Vynikající je také tymián nebo divizna. Diviznu macerujeme ve studené vodě a je výhodou přecedit macerát přes plátýnko nebo vatu v sítku. Obsahuje totiž mikroskopické jehličky, které mohou dráždit. U divizny nepoužíváme na extrakci vařící vodu, protože obsahuje slizovité látky, které se varem ničí. Rostlinou volby je také lípa, která mj. snižuje horečku. Záleží co kdo má doma nebo co si přes rok nasbíral, to může použít.
Osobně mám vynikající zkušenosti s čerstvou sedmikráskou, která výborně odhleňuje. Podobný účinek jsem zjistil u čerstvé meduňky, která má navíc mírně sklidňující účinky. Obě byliny ale samozřejmě za čerstva nelze v zimě zajistit.
Proti kašli působí třeba zázvor, pískavice, chrpa, kopytník a z dříve uvedených bylin tymián, divizna, sedmikráska a lípa. Zastávám ale názor, že pokud někdo kašle, tělo se snaží vyloučit patogeny v hlenu z horních cestá dýchacích, takže kašel je tak trošku léčebný. Jeho tlumení je žádoucí spíše na noc, aby se člověk vyspal. Na rekonvalescenci po nachlazení u dětí (ale i u dospělých) je vhodná mateřídouška - to je ostatně známo již stovky let. Mateřídoušku je možné používat i dlouhodoběji. I velmi malé děti se ve výluhu z ní mohou koupat.
Na bolesti v krku a desinfekci hrdla slouží kloktání šalvějí (velmi doporučuji i šalvějovou tinkturu, kterou si velmi snadno může každý vyrobit). Malé děti a těhotné ženy by šalvěj neměly pít vůbec. Na kloktání šalvěj nevadí. Šalvěj zaléváme vodou o teplotě max. 80°C, abychom nezničili některé účinné látky v ní obsažené. Podobné účinky jako šalvěj má řepík lékařský.

3. Jaké množství bylinek denně přijmout - jsou nějaká omezení? Mohou mi nějak ublížit/přitížit, když je špatně dávkuji nebo vyberu?

Dávkování u bylin je dost individuální, ale lze říci, že pokud použijete 1 čajovou lžičku na 200 ml vody u kterékoliv z výše uvedených bylinek a čaj nebo studený macerát budete pít 3x denně, uškodit by to nemělo. U velmi malých dětí dávkujeme asi poloviční množství byliny, protože mají menší objem těla a účinných látek potřebují méně. U dětí do 2 let je nutné přečíst si u jednotlivých bylinek, zda je vhodné je užívat a v jakém množství. Pokud by nějaká rostlina škodila velmi malým dětem, ve webu to vždy v popisu uvádím. Takže doporučuji ruku v ruce sledovat i mé webové stránky www.BylinkyProVsechny.cz
Obecně ale lze říci, že banální infekty (nachlazení, rýma, kašel) lze dobře zvládnout bylinami. Chřipka je virového původu, takže na ni neužíváme antibiotika, ale jen posilujeme organismus a léčíme symptomy. I zde mohou pomoci byliny.
I na angínu je mnoho bylinek, ale platí, že pokud se nedostaví účinek byliny do 3 dnů, je ke zvážení nasadit antibiotika. Hlavním důvodem je to, aby nedošlo k poškození srdce (nejč. jde o poškození srdečních chlopní).
Co se týče prevence infektů, doporučuji pití čaje z květu bezu černého. Hlavně v situaci, kdy hrozí infikování z okolí - např. "ve školce to řádí" nebo když kolem vás v práci chodí nemocní lidé, kteří si nechtějí vzít neschopenku, čímž jsou potencionálními šítiteli infektů.

Pro portál prozeny.cz MUDr. Zbyněk Mlčoch - bylinkář.