Jak pěstovat a rozmnožovat mátu řízkováním, odkopkem a ze semínka - postup, substrát, zálivka, světlo, hnojení, přezimování

Máta (mentha) - na dlouhých hranatých lodyhách vyrůstají tmavě zelené nebo načervenalé listy se zubatými okraji. V červenci a srpnu vyrůstají na koncích výhonku růžová květenství. Chuť je chladivě aromatická. Listy se používají na čaj, do osvěžujících nápojů, likérů, jehněčího masa, salátů, omáček. Používají se syrové nebo se vaří spolu s pokrmem. 

Účinky máty na zdraví: účinky máty peprné zde, účinky máty vodní zde.

Charakteristika rostliny, kdy kvete? Máta peprná je jednou z nejoblfbenějšlch a nejpoužívanějších lěčivých rostlin. Je to zástupce velmi proměnlivěho rodu, jehož zástupci se snadno křížf. Naše máta peprná vznikla křížením máty klasnasnaté s mátou vodní. Máta klasnatá zase vznikla křlžením máty dlouholisté s mátou okrouhlolistou. Máta peprná byla potom propěstována do mnoha sort. Je to statná, až 80 cm vysoká bylina. Nerozmnožuje se běžně semeny, nýbrž vegetativně. Vytváří podzemní i nadzemní výhony - stolony. Celá rostlina aromaticky voní. Kvete od července do září.

Pěstování: Víceletá rostlina. Rozmnožujeme řízkováním (odříznout část rostliny, spodek obrat od listů, dát do vody nebo do mokrého písku, nechat zakořenit, zakořeněnou rostlinu umístit do substrátu), odkopky (hlínu s kořeny odkopneme a zasadíme na námi zvolené místo nebo semínky. Výsev semeny se ale mnohdy nevyplatí, lepší je koupit si mladé rostliny. Platí totiž, že jednak máta peprná nedává skoro vůbec semena a pokud ano, není žádoucí je použlt k množení, protože rostliny z nich vyrostlé bývají malé, neprospívají a zvrhávají se.
Pozor, řízkované rostliny mohou vyschnout, proto po řízkování umísíme do polostínu, ne na slunce!

Výsadba: Vysazovat můžeme ideálně po dešti a to na jaře v březnu až dubnu nebo pak na podzim pomocí pakořenů (zahrabat cca. 8 cm hluboko) v září. Výsadbu provádíme co nejdřfve po vyorání rostlin, protože máta je citlivá na sucho a nesnáší masivní zaplevelení hlíny jinými bylinami/rostlinami.

Zajímavost pro balkonovou zahradu: jiné druhy nebo kultivary jsou např. "pomerančová máta", "jablečná máta" (Mentha suaveolens), "ananasová máta" nebo "citronová máta'' (Mentba x aquatica ev. Citrata). Kdo má rád jehněčí s mátou, měl by používat kadeřavou mátu (ev. Crispa), která je jemnější. Potoční máta (pozn. máta vodní Mentba x aquatica), která se roste i divoce, má obzvlášť jemné aroma.

Substrát: 1/2 zahradní půdy nebo zahradnického substrátu, 1/2 kompostu.
Půda má být bohatá na živiny a na humus a mesní být zaplevelená.

Umístění: Na balkoně a na terase do velkých květináčů nebo do větších misek na květiny. K balkonovým květinám do truhlíků. Venku na ohraničené místo. Rozrůstání máty můžete omezit vysazením do vědra beze dna. Nevyhovuje jí větrné místo.

Světlo: Výsluní i polostín. Lépe ale zvládá polostín. Na přímém slunci pomaleji roste.

Teplo: Aroma je lepší v horkém létě než v chladném. Máta není příliš citlivá na mráz.

Zálivka: Mladé rostliny nesmějí vyschnout, starší rostliny se zalévají jen za sucha.

Hnojení: Není nutné, ale alespoň 1x/měsíc je výhodou. Doporučuji biologické hnojivo - kopřivová jícha. Pokud máte dřepčíky na mátě, můžete se jich zbavit právě zaléváním jíchou. Dřepčíci to ucítí a máta jim nechutná. Lidé to ale na chuti nepoznají.

Sklizeň: Konce lodyh s mladými listy (mají jemné aroma). Čas od času je třeba část trsu sestřihnout až k zemi (a usušit), aby máta znovu obrazila.

Rozmnožování: Kořenovými výběžky a oddenky.

Zima: Před zimou radikálně sestřihnout. Venku je výhodou zimní kryt (vrstva listí, chvojí, mulčovací kůra apod.).
V květináčích přezimuje v chladném, tmavém sklepě, samozřejmě ne venku.

Sběr: Nať se při sběru uřezává asi 5-6 cm nad zemí a opatrně se ukládá do přepravních nádob, protože je náchylná k zapaření. První sběr  provádíme, když rostliny dorostou do výšky 25-30 cm, nejpozději těsně před rozkvětem . Doba sběru většinou spadá do měsíce června. V  prvním roce po výsadbě docílíme obyčejně jen jednoho sběru, a to až v září. V dalších letech dosáhneme dva až tři sběry za rok. Druhý sběr je vždy nejvydatnější a droga získaná ze třetího sběru již má nižší kvalitu. Sběr provádíme vždy za suchého počasí. Při deštivěm počasí bývají listy napadány rzí mátovou a takováto droga je bezcenná.
Nejvíce ceněná droga pochází ze širokých a krátkých listů. Na stejněm místě kultura vydrží tři a více let.

Sušení: provádíme co nejdítve po sběru na dobře větraněm místě ve vrstvě 2-3 cm, drogu během sušení nepřevracíme. Při použitl umělěho tepla nemá teplota překročit 35 °C.

Konzervování: Sušení, zmrazování.

Pozor: Kojenci a malé děti ji špatně snášejí.

Má rada: Některé vzácné kultivary máty se množí jen z kořenových výběžků a oddenků. Vykopejte si je a zasaďte je do malého květináče.