Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V ČERVENCI ZDE

Flavonoidy - v nadzemních částech řady cévnatých rostlin se vyskytují flavonoidy, rostlinná barviva fenolického složení, většinou žlutého zbarvení. Jejich výchozí látkou jsou deriváty skořicových kyselin, především ve formě esterů a glykosidů. Význam těchto sloučenin v rostlinách není dosud zcela objasněn, je však možné, že flavonoidy v květech mají za úkol lákat opylovače, v ostatních případech se potom asi účastní rostlinného metabolismu.

Největší zastoupení mají deriváty 2-fenylchromanu (flavanu) a z něho odvozeného 4-oxoflavanu, a to flavony (apigenin, luteolin), flavonoly (kvercetin, kaempferol) a flavanony (hesperitin). Vyskytují se nejčastěji ve formě glykosidů, jsou pouze částečně rozpustné ve vodě, zpravidla mají žlutou barvu, která se v alkalickém prostředí stává intenzivnější. Příkladem takových glykosidů je vitexin, rutin nebo hesperidin. 

Jelikož flavonoidy mají značnou biologickou aktivitu, označují se často jako bioflavonoidy. Mezi nejvýznamnější patří směs látek, dříve označovaná jako vitamin P. Jde o hesperidin, eriodiktin, kvercetin a především rutin. Jejich význam spočívá v tom, že chrání před oxidací adrenalin a z něho vznikající adrenochrom, které udržují normální propustnost a zvyšují odolnost cév. Při nedostatku naopak stoupá jejich propustnost a objevuje se sklon ke krvácivosti. Nejúčinnější z nich je tedy rutin, což je heteroglykosid složený z rutinózy, která je cukernou složkou, a z kvercetinu. U nás se nejčastěji vyrábí z nezralé pohanky (Fagopyrum esculentum), která jej obsahuje až 2%, i když jméno má po routě, v níž byl objeven. Lze jej však získávat i z řady dalších rostlin, v teplých oblastech je to často jerlín žlutavý (Sophora flavescens). Bioflavonoidy mají cenné biologické účinky, neboť kromě toho, že působí proti lomivosti krevních kapilár, se cévní stěny jejich vlivem stávají pružnější, pevnější a méně propustné. Mírně snižují krevní tlak, omezují vznik aterosklerózy, snižují hladinu cholesterolu v krvi a zvyšují jeho vylučování ve žlučových kyselinách. Jsou rovněž významným antitrombotikem, neboť vážou vápník do komplexů, a tím snižují srážlivost krve. Fixují krevní destičky na kolagen, na jehož tvorbě se podílejí.
Kolagen je vláknitá bílkovina, která je základem pojivých tkání, jako jsou kosti, chrupavky a především vaziva. Vazivo je přitom součástí naprosté většiny orgánů těla. Kolagenní hmotu tvoří vazivová buňka (fibroblast) a základní bezstrukturní hmota pojivové tkáně je složena z největší části z neutrálních glykoproteidů a tzv. kyselých mukopolysacharidů. Mezi hlavní úkoly pojivové tkáně v organismu patří její mechanická funkce, řízení hospodaření s vodou a elektrolyty, ochrana proti infekcím a v neposlední řadě i úloha při hojivých procesech. 

Bylo zjištěno, že rostliny s vyšším obsahem flavonoidů vykazují nejen vysoký obsah vitaminu C, ale zároveň zvyšují jeho koncentraci a účinek v jednotlivých tkáních a orgánech těla, například při vstřebávání ve střevech. Je prokázáno, že flavonoidy spolu s vitaminem C zabraňují vzniku šedého zákalu, mají i slabé účinky močopudné a laxativní. Zvláště v kyselém prostředí mají bioflavonoidy značné antioxidační působení, což se projevuje tím, že likvidují volné radikály. 

Potřebná denní dávka bioflavonoidů se odhaduje na 30 mg, přitom jsou obsaženy (množství ve 100g) v albedu citrusů (500 mg), černém rybízu (500 mg), šípcích (240-680 mg), špenátu (130 mg), petrželi (130 mg), salátu (80-100 mg), rajčatech (65 mg), švestkách (50 mg), bramborách (25-40 mg). Najdeme je ale i v dalších rostlinách, jako jsou kořeny lékořice, květy černého bezu a hlohu, plody schizandry čínské nebo rakytníku řešetlákového aj.
Flavonoidům jsou příbuzné antokyaniny, rostlinná barviva s účinky podobnými flavonoidům.

Nemoci, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

dna   krvácení   prášek   zánět   sirup   žaludek   studené   plíseň   kořen   odvar   játra   kontraindikace   kontraindikace   kojenec   recept   postup   čaj   babské rady   zpracování   sběr   viry   hlavy   indikace   návod   slezina   epilepsie   ateroskleróza   migrén   astma   strom   Materia medica   bylinná směs   mrtvice   nachlazení   brnění   tlak   zlomenin   noha   teplé   Treben   zrak   Avicena   alergie   účinky   menstruační   arteriskleróza   účinek   Galenos   zelenina   fytoterapie   tinktura   vliv   štítná   neht   užití   stonek   vývar   trávicí   vitamin   písek   minut   šlacha   víno   dásně   hlas   výroba   ledvin   zdraví   řídnutí kostí   obsahuje   nať   fermentace   opar   Zentrich   pijeme   artróza   kameny   rýma   žlučník   slinivka   chladné   kůže   ovoce   močopudný   choroba   Zentrich   využití   Paracelsus   sušení   kolika   pěstování   květ   nálev   mensturace   osteoporóza   hemoroid   akné   angína   nohy   bylinka   Váňa   koupel   mateřské   bolest   kloub   zápal   pupen   kapsaicin   zelina   houba   kornatění   srdce   abytyše Hildegarda   sval   chřipka   chřipka   metabolismus   ruka   střev   nemoc   komplikace   horečka   Janča   játra   vitamín   obsažené   antibiotik   Podhorná   premenstruační   průjem   bylina   slezina   jaterní   zalijeme   Moučka   roztroušená   hemeroid   stvol   použití   inhalace   horké   končetina   nežádoucí   plísně   krk   zácpa   keř   pálení   kůra   revma   děti   vřed   stonek   vlas   katar   olej   Mattioli   rostlina   list   kvasinky   Janča   sliznice  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online